Každý má totiž jiné představy o tom, kde bude trávit snad nejvíce chvil ve svém životě. A každý si své domácnosti jinak váží. Jsou skupiny lidí, kterým je to naprosto jedno a nemají ani potuchy o základních pravidlech čistoty. Takže je u nich například v kuchyni poměrně těžké se orientovat, protože jsou všude hory špinavého nádobí, papírových tácků a kelímků a kdo ví čeho ještě. Jaká zvířátka mezi tím pobíhají, tak na to se zde nesmí raději ani myslet. Prokličkovat zde k dřezu na mytí nádobí není vůbec snadné a je velkou výhodou mít s sebou kompas v případě zbloudění. Ostatně, kde je dřez asi netuší ani majitelé bytu.
To byl ovšem jen příklad, je jasné, že u vás to vypadá zcela jinak. Každý normální člověk chce mít kolem sebe pořádek a tomu podřizuje také vybavení domácnosti. Vysavač je základ a další věci jsou neméně důležité. Jak často se pak použijí, to už je na další článek, nebo i knihu. Některá hospodyně pobíhá s hadříkem neustále po celém bytě a smítko na stole ji nenechá chladnou. Když pak manželovi spadne popel z cigarety na podlahu, stává se z ní litice a nemá daleko k infarktu. Pokud je prudší letory, zableskne se v její ruce nůž a manžel to má spočítané. Tak zde si rozhodně příklad neberte.
Jsou to vlastně dva extrémy. Ten první, v němž byste jistě žít nechtěli, ohrožuje zdraví bydlících a ten druhý zase život manžela. Jak tedy vést domácnost, aby to bylo v pořádku? Naprosto jednoduše. Chce to zlatou střední cestu. Ani hodně, ale ani málo. Prostě, držet se někde uprostřed. Uklízet pravidelně a nedělat paniku z každého smítka na sekretáři. Pokud takový kus nábytku vůbec v našich domácnostech ještě existuje. Asi ne, zmizel stejně jako „peřináč“. Nuže, podívejte se kolem sebe a sami musíte posoudit, zda je čas k úklidu, nebo je lépe si sednout a odpočívat se skleničkou dobrého moku.